"It´s not the power of the curse, it´s the power you give the curse."

Lysá jinak

18. února 2012 v 21:38 | Kate |  Časová odbočka
Člověk by si řekl, že výlet na Lysou horu už je jen pouhou rutinní záležitostí. Takové to "Nechci o víkendu sedět doma, alenechci nic náročného a nechce se mi nad tím přemýšlet". Stačí však, když "sypne" pár desítek centimetrů sněhu, jehož hloubka rázem vyšplhá na metr sedmdesát, a zvolit jiný výchozí bod.
Původně jsme chtěji vycházet z Pražma a vydat se na nejvyšší beskydský vrchol po hřebeni, ale řidič autobusu nevypadal, že by o naší výstupní zastávce vůbec někdy slyšel a samozřejmě ji s klidem přejel. Vycházeli jsme tedy z vedlejší vesnice Krásná, dost možná kratší cesta a z cela jistě prudší cestou. Tu před námi šli nanejvýš dva lidé a nějaký šťastlivec se sněžnicemi. Z čehož plyne, že pěšinka opravdu moc prošlapaná nebyla a mít sníh až po stehna se stalo něčím, co už nám po chvíli nepřišlo zas tak neobvyklé. Naše devítičlenná skupinka a pes slušně prodýchala plíce a snažila se úplně nepropadnou a neztratit se v tom nekonečném bílém posypu. Což se nám sice podařilo, kdežto naše tempo bylo prachbídné. Poslední kilometr jsme se sice napojili na vyšlapanou cestičku, která vedla prudce na onen lysý vrchol. Tento výkon nám trvala předlouhé čtyři hodiny a cesta dolů na Ostravici asi hodinu a půl. Seběhnout a klouzat se po vyjěžděných cestičkách jako děti. To měl hned energii každý z nás.
Další z nezabitých víkendových zimních dnů, jehož chvíle se těžko přeskládávají do písmen.


(fotky na rajčeti)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama