"It´s not the power of the curse, it´s the power you give the curse."

Putování pokračující do závratných výšin

27. srpna 2009 v 9:21 | Kate |  Časová odbočka
Některá putování ani nemusejí trvat dlouho, a přesto pak máte pocit, jako by jste právě objevili veliký kus světa.
Ve dnech, kdy jsme se pod hvězdami posypanou oblohou, loučili s nově navázanými známostmi na mezinárodním kempu ve Francii, zavítali za mnou a Nicolle mí rodiče, abychom plynule navázali a autem putovali do Chamonix. Za tímto názvem se skrývá francouzské údolí, kde to hýří malebnými domky, turisty, centrum plné značkových obchodů pěkně zabudovaných právě do těch malebných domků, hotýlků a penzionů a především horolezci a turisty, kteří sem přijeli pokochat se nádhernými velkolepými vrcholky a třeba i podnikat dobrodružné a leckdy nebezpečné výpravy do hor.
Jelikož jsme se v místních kempu rozhodli z časových důvodů zůstat jen jednu noc, nelenili jsme a rychle se vydali na místní autobus, který lidi rozváží po celém údolí a je v podstatě zdarma. Ten nás zavezl do centra, ale nám ten výhled zezdola nestačil, proto jsme pár peněz vrazili do lanovky, která během 10 minut zdolala převýšení zhruba 2km a k tomu náramně rozbolela hlavu, ale zato se nám dostalo krásy krás a to pohledu na zaledněné vrcholky, nekonečná panoramata a především Mont Blanc, který z údolí můžete vidět jen z jednoho bodu, proto vyvézt se lanovkou nahoru na odlehlý cíp špičaté skály daleko víc prohloubí údiv. Jedním slovem nádhera! Po tom všem kochání a obdivování všech těch horolezců, kteří stanovali kdesi na ledovém poli, či se promítli jako jedna tečka kdesi ve skále, jsme se vydali na cestu zpět dolů do údolí a následně do kempu místním vlakem a díky tomu opět proklínali všechny francouzské vlaky (opět!) a do paměti opět poznamenali další nervově vyčerpávající zážitek o tuze neoblíbených, byť luxusních vlacích…
Se sluncem v zádech jsme dopoledne po nákupech hektolitrů vína pokračovali naši tour do Švýcarska přes všelijaké serpentiny, nekonečné zatáčky, za to s dokonalým výhledem. Na každé benzince jsme netušili, jestli tentokrát na nás vyštěknou francouzsky, či německy nebo snad dalším pomíchaným dialektem, takže díky bohu, nebyli jsme už ve Francii a tudíž angličtina pro ně nebyla takovým problémem.
Jelikož Zermatt je údolí, do kterého normální auta nesmí, člověk se musí nechat vyvézt vláčkem nebo taxíkem. My zvolili mikrobus, který jel přímo z našeho kempu, pak hurá na lanovku a túra do závratných, mnou oblíbených výšin mohla začít. Myslím, že každý z nás se doslova octl v oblacích, když jsme se dobelhali pod nástup na Matternhorn - místo, kde normální chůze nestačí, kde už pokračují ti namakaní horolezci. Vítr příjemně foukal, slunce svítilo, my se usadili na jakousi zídku a užívali si. Doslova si užívali ten moment, malý neuchopitelný, jakýsi odraz šťastného pocitu.
Cestou zpět v údolí jsme zase nakoupili, ale některým butikům typu Swarovski jsme se museli vyhnout. Radost jsem měla také z většího výskytu českých občanů a to jak v horách, tak dole v kempu, kde mi to přišlo tak celkově česko-slovenské. Tudíž půlka těla už necítila jako doma, stačilo pak následující den a noc překonat tu zdlouhavou cestu autem a v pět ráno se téměř po měsíci octnout v náruči domova s hlavou přeplněnou zážitky nejrůznějších podob, které se nám s Nicolle podařilo pěkně nashromáždit.


Výhled z lanovky ve francouzském Chamonix, ze skalnatého vrcholu Auguille du Midi na Mont Blanc (takový zasněžený hrbolek:))
Členitý skalnatý vrchol, kde nás vyvezla lanovka (něco kolem 3800m n.m.)
Už ve Švýcarsku v Zermattu
Švýcarské skvosty
Kocháme se, kocháme se
Rodiče,... taťka jako nejlepší průvodce a znalec všeho horského:)
Pod nástupem na Matterhorn, konec naší cesty do výšin
Zpátky na zem
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Agnethe Agnethe | Web | 27. srpna 2009 v 15:12 | Reagovat

Ooou, tam bych taky chtěla, to je fakt nádhera x)). A ty fotky ... dobře ty xP.

2 Ká | Web | 27. srpna 2009 v 15:54 | Reagovat

Shit, lezení po horách je můj nesplněnej sen...ale vy jste si to tam zjevně užili. Příroda je, aspoň na těch fotkách, opravdu nádherná.

3 e.k e.k | Web | 27. srpna 2009 v 22:52 | Reagovat

foto č.1 a 3 musím pochválit. Pěkná kompozice a barvy ;-)

4 Jirka Jirka | Web | 28. srpna 2009 v 10:05 | Reagovat

Nádhera. Hory i fotky.

5 Lioness Lioness | Web | 28. srpna 2009 v 12:39 | Reagovat

Ty si teda ty prázdniny užíváš, to ti můžu jen závidět ;)
Matterhorn je taťkův velký sen, rok co rok se u nás uvažuje, že ho navštívíme, ale rok co rok to taky odkládáme, takže jsem došla k názoru, že s takovým přístupem ho asi nenavštvívíme. Co se týče Švýcarska, tím jsem zatím jen jednou projížděla, ale klobouk dolů, přírodu mají jedinečnou a dosud nedotčenou.

6 sophie sophie | Web | 28. srpna 2009 v 20:45 | Reagovat

Znám tyhle vrcholky na vlastní oči. Před několika lety jsem je sama navštívila a vypravila jsem se lanovkou na stejně místo jako ty a nejen tam... Je to kouzelné a to doslova, to je bez debat:)

7 twogirl twogirl | Web | 29. srpna 2009 v 12:58 | Reagovat

pěkné obrázky!

8 Alenka Alenka | Web | 30. srpna 2009 v 14:20 | Reagovat

Ach, Kate, muselo to být úžasné! :)

9 Winnieh Winnieh | Web | 30. srpna 2009 v 15:09 | Reagovat

To je naprosto úžasný! Ale šlapat bych to vážně nechtěla:)

10 wing wing | Web | 31. srpna 2009 v 21:06 | Reagovat

týjo!já chcu do švýcarska. máš fakt pěkný fotky.. závidím ti..:) jinak , posloucháš to stejný co já..:)

11 Ice Ice | Web | 3. října 2009 v 22:41 | Reagovat

Snad se nebudeš zlobit, když napíšu, že ti všechny zážitky závidím. :o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama